Spousta z nás nastoupí na střední školu s velkými sny, přemotivovaní, připraveni se dostat na nějakou skvělou vysokou školu. Nebo naopak s naprostou nevědomostí, co chcete v životě vlastně dělat. Já byla ten první případ. Měla jsem pro sebe naprosto krásně nalajnovanou budoucnost, ale občas věci nejdou podle plánu. Člověk postupem času zjistí, jaké jsou jeho silné a slabé stránky. Moje slabá stránka, která mi vše zkomplikovala, byla matematika. Samozřejmě všechny různé obory/zaměření vysokých škol, které mě lákaly, zahrnovaly právě ji.

Bohužel jsem musela čelit tvrdé realitě, že svoji vysněnou VŠ kvůli tomu nezvládnu. Nic jiného mě nelákalo, proto jsem nechtěla ztrácet několik let studováním něčeho jiného, co mě ani nemusí bavit nebo nemusím v životě uplatnit.

Zvolila jsem cestu naprostého osamostatnění se. Našla jsem si práci jako recepční na krásném hotelu na Mezné. Práce zahrnovala vše, co mě baví – jazyky, komunikace s lidmi a administrativa. Musím říct, že díky obchodní akademii s angličtinou nemám žádný problém, komunikace a výstup na veřejnosti – taky žádný  problém. Nakonec ta administrativa – psaní e-mailů, obchodních dopisů jsem měla naprosto zmáknuté.

Během tří let jsem se vypracovala na pozici hotelové manažerky, což si myslím, že je naprosto krásný start.

Nevadí, že nevíte, co chcete. Nevadí, že vám něco nejde. Škola vás sice nepřipraví stoprocentně na vše, co byste si přáli, ale rozhodně vám dokáže ukázat, co ve vás je, na co máte a co naopak není úplně pro vás. Stačí jen poslouchat, co vám říkají učitelé, protože každý vás chce posunout správným směrem. Na vás je, jak se svými schopnostmi a dovednostmi naložíte.

Držím vám všem palce :-).